HISTORIE
V Českých zemích snaha pomoci spoluobčanům vrcholila v šedesátých letech 19, století. Tehdy začínají vznikat první dobrovolné hasičské sbory, které se snažily sloužit bližnímu k ochraně životů a majetků před živelnými pohromami – ohněm i vodou. Tomuto vznešenému poslání zůstaly sbory věrny po celou dobu své existence až doposud.
První český dobrovolný hasičský sbor vznikl již v roce 1864 ve Velvarech. Teprve až po 78 letech, tedy v roce 1942, zasílá Ústředí moravských obcí, měst a okresů přípis, ve kterém se uvádí, že je nutno v každé obci zřídit sbor dobrovolných hasičů. A tak konečně i na Vrbce, v poslední obci v okolí, se koná 16. srpna 1942 ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů v hostinci pana Kahaje, za přítomnosti 26 občanů a 2 hostů ze sousedních sborů a to bratra Štěpána Vaculíka z Karolína a bratra Floriana Ševčíka ze Sulimova.
Pověřeni úkolem zřízení hasičského sboru ve Vrbce byli za dozoru starosty obce pana Ferdinanda Polišenského tito občané: Stanislav Zápeca, Augustin Slavík, František Sedlář č.p. 57, František Havlík, Josef Ležák, František Daněk č.p. 38 a František Daněk č.p. 55. Za okupace pracovalo ve sboru 15 členů a 1 členka. Byli to zakládající členové: František Buček – starosta sboru, František Daněk č.p.38 – místostarosta, Stanislav Zápeca – velitel, František Havlík – jednatel, Alois Panzara – pokladník, František Daněk č.p. 55 – trubač, Drahomíra Daňková – samaritánka a dalších 9 členů. Činnost sboru byla zajišťována z členských příspěvků a darů od členů i občanů.
První výzbroj byla pořízena brzy po založení a byly to čtyři kusy trhacích háků žebř a čtyřkolová dřevěná stříkačka, získaná již v roce 1900 od Kontribučenské záložny – později Rolnické záložny v Kvasicích.
Výzbroj byla majetkem obce a byla uložena v obecní šopě předchůdkyní dnešní naší zbrojnice. Společně s kočárem a benzinkou na pohon mlátičky. V roce 1944 byla pořízena signální trubka a patnáct obleků zelené barvy.
Rok osvobození přečkal náš sbor bez jakýchkoliv ztrát na životech bratrů a sester i bez škod na majetku sboru. Po ukončení války se sbor stal opravdu sborem dobrovolných hasičů. Dva hasiči vystoupili a devět nových se přihlásilo.
Již v červnu 1945 pořádali hasiči 1. hodkový výlet na kole u Galatíků v č.p. 8 se ziskem 23000,- Kč. Vzhledem k tomu, že televize ještě neexistovala, bylo konečně po válce a lidé se chtěli i pobavit. Začali se místní Hasiči i jiní spoluobčané věnovat ochotnické činnosti. První divadelní hra, kterou společně nacvičili byla hra „Pro čest hasičskou“ jejíž výtěžek činil pro sbor 3000,- Kč. Jelikož měla mezi občany Vrbky úspěch, pokračovali hasiči v divadelní činnosti i nadále a nacvičovali dvě až tři hry do roku. Další kulturní akcí, kterou hasiči začali dělat a dělají dodnes je masopustní vodění medvěda, dříve ještě spojené s ostatkovou zábavou.
Významnou kvalitativní změnou pro činnost sboru bylo v únoru 1946 zakoupení motorové stříkačky PS8 od firmy Sigma Lutín za cenu 78000,- Kč.
Ta byla slavnostně posvěcena 29. června 1946 na hodkové mši na návsi. V témže roce získal také sbor darem od hasičů podniku Baťa pracovní opasky se sekyrkami i přilbami. Dokoupily se hadice.
Pozornost byla věnována nejen materiálnímu vybavení, ale postupoval i výcvik členů sboru pod vedením velitele Stanislava Zápece. Družstvo hasičů se zúčastňovalo požárních cvičení v obci, námětových cvičení v okolních obcích i okrskových soutěží, kde bylo někdy více, někdy méně úspěšné.
Fotografie z roku 1948
V roce 1948 se náš sbor prvně zúčastnil dvou požárů na Nové Dědině. K dalšímu zásahu došlo až v červnu 1952, kdy při bouřce blesk zapálil střechu domu č.52 bratra Panzary. Oheň byl brzy zlikvidován, ale střecha padla za oběť. Při záchranných pracích přišel nešťastnou náhodou k úrazu bratr Josef Ležák. Kterého z bezprostřední blízkosti zasáhl proud vody přímo do očí. Ihned byl převezen do nemocnice. Při dalším zásahu bleskem v roce 1953 do štítu domu bratra Karla Ševčíka zničil oheň nejen střechu domu č.66, ale i střechu domu souseda. Zde se ukázalo, že studna je nedostačující zdroj vody k hašení. Neboť byla za několik minut prázdná. Bylo proto nutné uvažovat o stavbě vodní nádrže. Jelikož v roce 1954 konečně po letech slibů začala probíhat oprava staré hasičské šopy, došlo ke stavbě vodní nádrže v Hliníku až o rok později. Na obou akcích pracovali především hasiči, kteří zde odpracovali 1472 hodin. Ale podíleli se i občané, jelikož si velice dobře uvědomovali co znamená mít vlastní vodní zdroj, tolik nutný při zdolávání ohně. Obě stavby byly předány na hodkovém výletu v roku 1957. Události února 1948 se promítly i do dalšího vývoje hasičského hnutí. Péče o sbory byla uložena Národním výborům a dobrovolné hasičstvo postupně přebudováváno v masovou společenskou organizaci Národní fronty s jejím centrálním řízením. Od roku 1953 byla naše organizace přejmenována na Československý svaz požární ochrany. Začlenění do národní fronty trvalo až do listopadových změn v roce 1989. Přesto, že řada našich aktivit byla zneužita k různým politickým výkazům a zprávám, bylo vykonáno mnoho poctivé, obci i společnosti prospěšné práce. To všechno se projevilo i v našem sboru. I když činnost neustála úplně, přeci jenom dost polevila. Od osudného roku 1948 přibližně do poloviny šedesátých let to bylo velmi patrné. Poté se situace začala zlepšovat hlavně proto, že konečně po patnácti letech se hasiči dočkali nové zbrojnice.
V druhé polovině 70. let se dali opět do budování. V roce 1966 byl zbudován kovový sušák na hadice, v roce 1967 oplocena vodní nádrž v Hliníku a vybetonováno kolo za sokolovnou. To bylo slavnostně předáno na hodkovém výletu roku 1967 spojeném se sjezdem rodáků. Tato akce byla velmi náročná, ale zároveň i velmi úspěšná.
Další akce a budování už jen ve stručnosti. V roce 1968 – zakoupeno ojeté, ale zachovalé auto od poštovních spojů v tehdejším Gottwaldově za 1860,-Kč, zvané Tomášek. To bylo parkováno několik let v objektu JZD, protože při stavbě garáže započaté již v roce 1968 docházelo neustále k neshodám a nedorozuměním mezi členy sboru. V roce 1972 byla vybudovaná nová vodní nádrž pod školou. V roce 1974 zakoupena kačena, v pořadí druhé auto Tatra T 805 a v roku 1979 motorová stříkačka PS-12.
Na přelomu 80. a 90. let probíhala přestavba Národního výboru, spojena s rozšířením naší zbrojnice. Dále se hasiči podíleli na budování kanalizace i chodníků v obci, na zbudování nové šatny v sokolovně i na úpravách výletiště, na výstavbě autobusové čekárny, na vyčištění Pastviska a mnohých jiných akcích. Každým rokem se finančně i pomocí zapojují do oslav dne dětí a podílejí se i na úklidu obce, protože pravidelně jedenkrát až dvakrát za rok pořádají sběr železa.Každoročně se zúčastňujeme okrskových soutěží, námětových cvičení a jiných soutěží.
V oblasti aktivních zásahů je nutné připomenout výpomoc Kvasickým hasičům při katastrofické povodni v roce 1997. Dne 8.7.1997 bylo několik členů našeho sboru ve firmě Lena čerpat vodu ve výrobních prostorách. Při tomto zásahu se zadřelo čerpadlo na stříkačce. Ta musela být odvezena na generální opravu. Náklady byly uhrazeny z financí státu, poskytnutých na povodňové škody.
